Deprese je strašná. Nikdo si to nedovede představit, nikdo vám neporozumí tak jako ten kdo to prožil. Nemám to těm lidem za zlé, ale znáte to. Slova typu vzchop se, bojuj, dělej co ti dělá radost mě spíš posílají do ještě hlubší deprese a mám pocit, že jsem neschopná. Já strašně chci chápete, já dělám své maximum. Celkově člověk, který je duševně nemocný (z mé zkušenosti depresemi a úzkostmi) zažívá hrozná muka. Vždy každému říkám, radši bych měla všechny 4 končetiny zlomené než tuhle depresi.
Vy víte, že je to špatně, že to nejste vy a nevíte proč, nemůžete si pomoct a prostě jen čekáte. Říkáte si já už prostě neumím být normální, taková už budu navždy. A máte strašný strach, bojíte se, že už to nebude nikdy jako dřív, že už nebudete mít ten pocit pravého já. Někdy brečím. Ale je to pláč, který jsem dřív neznala. Je to totální beznaděj, je to obrovská vnitřní bolest, která chce nějak ven..je to strašné utrpení.
Proto pokud to čte někdo, kdo depresi nezažil, neodsuzujte nás, neodsuzujte lidi co strávili dny v psychiatrických klinikách.Tyto nemoci se nevyhýbají nikomu. Je jedno jestli jste, žena nebo muž, kolik Vám je let, kolik máte peněz.
Pokud máte vedle sebe takového člověka, dejte mu plnou podporu.
Jak povzbudit člověka s klinickou depresí:
- Povzbuzujte ho, že nic netrvá věčně.
- Říkejte mu, že je ten nejsilnější člověk co znáte.
- Říkejte mu, že tu pro něj jste teď, že tu pro něj budete pořád, ať ta nemoc trvá jak dlouho chce.
- Říkejte mu, že ho máte pořád stejně rádi (říkejte mu často mám tě rád).
- Říkejte mu, že se o něj staráte moc rádi, že on by to pro Vás taky udělal.
- Říkejte mu, že za to nemůžete, ať si nic nevyčítá.
- Připomínejte mu chvíle, kdy Vám bylo společně strašně fajn, kdy pomáhal lidem a dělal dobré skutky, utvrzujte ho v tom, že je skvělá osoba.
- Opakujte mu, že to zvládnete společně, že se to dá dnes dobře léčit, jen to chce velkou trpělivost.
- Buďte s ním často. Nemusíte mluvit. Stačí když cítíme, že jste kolem.
- Objímejte ho, pohlaďte ho.
...
Linda
Žádné komentáře:
Okomentovat