TETANIE

Jelikož je pro mne toto téma velmi citlivé a mám na Tetanii svůj názor. Připíchla jsem tento příspěvek i do rychlých odkazů.

Poznámka 11.4. 2020: Jak jsem se nakonec vyléčila naleznete zde: www.katerinastranska.cz

Psáno v roce 2014:

Trvalo mi 8 let než jsem to pochopila, než jsem se s tím srovnala, že za to nemůže ta tetanie, že jediný kdo má klíč k uzdravení jste vy. Nejsou to ani doktoři (medikací se mohou potíže zmírnit či potlačit), ani homeopaté, ani léčitel Jonáš ani Bachovy esence ani další zástupci alternativní medicíny. Nezavrhuji ji, může pomoci, ale pokud nezačnete u sebe a nezměníte své naučené vzorce chování, tak se trvale nevyléčíte. Bude se Vám vše vracet, protože ty stejné situace se budou opakovat a vy je budete řešit stejně. Výsledkem bude, že vyhodíte velké sumy peněz zbytečně.

Pokud chcete nasměrovat, tak čtěte dále:

Tetanie. Za vše může tetanie. Neurolog Vás poslal na vyšetření EMG a je to - černé na bílém. Jak jednoduché, že. Znají to mnozí. Pocity na omdlení, bušení srdce, třes končetin, pocit nedodýchnutí se.

Chybí Vám hořčík paciente. Hm, ne tak docela. Slyšela jsem již o tolika lidech, kterým byla vštěpována tato diagnoza bez jakéhokoli vysvětlení a opodstatnění.

Podle mého názoru se jedná spíše o zvýšenou nervovou dráždivost a nějaký "český chytrolín" to pojmenoval Tetanie. Zkuste hledat na britských a americký stránkách něco o tomto termínu. Marně. Proč? Protože se to jmenuje trochu jinak. Jedná se o určité formy úzkostných stavů popř. o panickou poruchu. Jsou lidé, kteří mají tyto potíže minimální. Brní je například občas ruce a nikterak je to neomezuje v životě. Pokročilejší stavy u některých z nás se však projevují tak, že má pacient podle příznaků pocit, že mu jde o život.

Pacienti nesprávně končí v rukou neurologa. "Léčím se na neurologii" zní pro Vás samotné i Vaše okolí lépe než "léčím se na psychiatrii" nebo "chodím k psychologovi", že? Mé zkušenosti jsou takové, že neurolog Vám předepíše hořčík, nějaké benzodiazepiny (Neurol, Lexaurin, Rivotril..) nebo antidepresiva a tím to končí. Bohužel to je chyba. Toto Vás samotné nevyléčí.

1. Je nutné porozumět co se to s Vámi děje.

Výše zmíněné pocity na omdlení, třes atd. můžeme označit jako projevy úzkosti. Zkuste pochopit pozadí těchto stavů a jak si je způsobujete. Nebudu popisovat to, co už skvěle udělali jiní. např. prof. MUDr. Ján P. Praško, CSc v publikaci Panická porucha a jak ji zvládat.

2. Naučte se tyto stavy zvládat.

Např. správným dýcháním, uvolněním atd. Opět skvěle popsáno v knize na odkazu výše. Pokud byste měli zájem, můžu se o tomto rozepsat.

3. Běžte do hloubky a pátrejte po prvotních příčinách těchto stavů.

Najděte si schopného psychologa/psychoterapeuta!

Spoustu vzorců chování si neseme ze svého dětství, z opakovaných situací. I když si budete říkat ne, o ničem nevím, budete se divit kam Vás takový dobrý psychoterapeut může nasměrovat a co Vám pomůže odhalit. Není to ze dne na den. A i když se Vám pomůže část identifikovat, čeká Vás to nejtěžší. Změnit své chování a reakce.

Nebojte se. Budete to stále vy. Nikdo nebude měnit Vaši osobnost. To by bylo proti přírodě.

4. Pečujte o sebe

Zkuste se stravovat zdravěji - zvýšit podíl zeleniny, ovoce, ořechů, najděte si čas na sportovní aktivity, relaxujte, můžete zkusit jógu, tai-chi, co každému vyhovuje.

NENECHTE SE LAPIT USPĚCHANOU DOBOU. Zní ta jako klišé, které čteme ve všech dámských časopisech, ale je to tak! Naučte se zastavit, mít čas na to co Vás doopravdy baví..