Knihy co stojí za to: Nick Vujicic - dal mi víru a naději v lepší zítřky.

Znáte to, říkáte si proč já, proč zrovna já, proč se to muselo stát mi? Jaký má můj život s tímto onemocněním smysl? I když to teď třeba odejde, pak to přijde znovu. A pořád dokola.

Lovila jsem tuny informací na internetu. Najdete toho spoustu. Deprese a jak ji zvládat. Co nedělat při depresi. Dejte sbohem panickým atakám. Už mě to ani nebavilo číst. Chtěla jsem něco co funguje, co na mne něco zanechá. Dostala jsem pár knih. Například:

Don Miguel Ruiz - Čtyři hodody:  

Hodně jsem o té knize slyšela, ale já nevím proč, mne to házelo do ještě větší deprese. Nějak mi to ke mně proste nesedělo. Možná jsem knihu četla v nesprávnou dobu. Dám té knize určitě ještě šanci, ale ne teď.

Jan Hnízdil: Mým marodům - Jak vyrobit pacienta. Čtení zajímavé. Co jsem si vzala je fakt, že kdo viz. panická porucha. Další část knihy je věnována farmaceutickému lobby v našem světě. Že tyto firmy ovládají svět už tuším dávno. Článků o tom, že antidepresiva se předepisují jak kapky proti kašli s jediným záměrem a to vydělat mraky peněz, je nespočítaně. Jsou případy, kde by to pacient zvládl jen s pomocí psychoterapie a stejně dostane antidepresiva. To ano. Ale spousta z nás se dostane na takové dno, kde krev do žil nám pomohou nalít až právě tyto léky. Díky nim můžeme na sobě začít pracovat. Postupem času nám bude stačit třeba i nižší dávka, někdo to zvládne pak i zcela bez léků. Proto beru tyto kapitoly knihy s rezervou. Vám nejvíc může pomoci, jste vy sami, musíte začít u sebe. U svého stylu života. Neříkám, že se tak můžete vyléčit zcela, ale u mnohých to může znamenat významný podíl na léčbě -

Nick Vujicic - Život bez hranic.

Na tuto knihu jsem narazila zcela náhodou. Měla ji moje spolupacientka na uzavřeném oddělení kliniky.

Ačkoli jsem tam strávila jen jednu noc, byla mi kniha nabídnuta ke krácení dlouhé chvíle. Byla jsem unavená, přečetla jsem jen pár řádků, ale i tak na mne zanechala velký dojem. Tu si musím koupit, pomyslela jsem si.

A taky že jo! Knihu píše Nick, který si v životě skutečně hodně prožil. Měl jako my stejné otázky proč zrovna on, proč má žít, bude prožívat plnohodnotný život? Knihu jsem doslova zhltla. Ačkoli nejsem věřící (tedy věřím v něco vyššího, ale neumím to pojmenovat), tak mi občasné obracení k bohu vůbec nevadilo.

Nick Vás v knize povzbudí a pohladí, tak jak to může umět jen ten, kdo něco silného prožil.

DOPORUČUJI! DOPORUČUJI! DOPORUČUJI! DOPORUČUJI! DOPORUČUJI! DOPORUČUJI! 

Po zásluze zařazuji tuto knihu do sekce Publikace (mé doporučené čtení pro lidi s depresí a úzkostmi).

Pokud máte typy na další knihy, články, pošlete mi je. Ráda si je přečtu a umístím na tento blog.